Družstvo mužů sedmé v baráži o první ligu
První zářijová sobota, poslední týmové klání družstva mužů SK Hranice v letošní sezóně, zrekonstruovaný stadion v Hodoníně, slunečné počasí s mírným proměnlivým větrem a hlavně osm nadšených borců - tolik v kostce k baráži o 1. ligu na Moravě pro rok 2022, kam hranické družstvo mužů postoupilo ze třetího místa ve II. lize. Ženy bohužel nepostoupily. Konkurence byla logicky nejlepší za celý rok, přestože ne všichni dorazili v plné sestavě - to ostatně platilo i o hranickém týmu. Cílem tak bylo hlavně neskončit poslední, chvost startovního pole by jim nejen neslušel, ale neodpovídal by celoročním výsledkům celého týmu.
Říká se, že mnohdy to nejlepší přichází na konec, v hranickém případě to ovšem bylo hnedle na začátku časového pořadu. Díky barážovému modelu letos poprvé měli diváci možnost vidět na živo chodce na 5000 m, a že bylo na co koukat! Rostislav Kolář za to vzal hned z kraje, nasadil strojové tempo a po zásluze si došel naprosto suverénně pro plný počet 11 bodů. S časem "sólozávodu" byl ostatně spokojen i on. Zdatně se s pěti kilometry popral i Petr Havránek, který sice nestačil na dvojici nejrychlejších, ovšem zkušeně si pohlídal všechny za svými zády a došel tak třetí. Po první disciplíně hraničtí muži tudíž baráž vedli a chvíli ani příliš výrazně neklesali. Chleba se začal lámat po započítávání vrhů a hodů, kde bohužel měli nulové obsazení a i při průměrné výkonosti, ale přítomnosti hranických vrhačů by v celkovém pořadí poskočili o dvě místa výš. To jsou ale jen "kdyby".
Na kdyby ale rozhodně nehrál Ladislav Koutný. Druhé místo na 110 m překážek, třetí na 400 m překážek, brambora s osobním rekordem 182 cm na výšce a účast v obou štafetách znamenala post druhého nejlépe bodujícího borce toho dne mezi všemi týmy. Jeho roční bodový příděl družstvu je úctyhodný. Ve sprintech se představil pouze Tomáš Vašíček na 100 m, kde bral deváté místo, ovšem předvedl se na 400 m překážek, kde v osobáku urval šesté místo. Solidní formu na jednu délku oválu pak předvedl na prvním úseku štafety 4x400 m, kde ve strojovém tempu předával v A běhu jako druhý.
Nelehkou kombinaci si opět namaloval Vojtěch Podjukl - krátké překážky (9.) doplnil těmi na 400 m na 6. místě, zde se ovšem lehce zranil a následných 1500 m jen symbolicky odstartoval. Po krátké rekonvalescenci ale obětavě absolvoval 4x400 m. Adam Orava tradičně startoval ve třech skocích, vyšší konkurence ovšem znamenala bodové umístění jen na výšce (6. místo), z dálky a trojskoku ani bod. Podobně si vedl i Zbyněk Čech, bezbodový trojskok "obohacený" destrukcí treter byl spíš doplněním 7. místa na výšce. Posledním rytířem hranického minivojska byl Michal Kaspar, který se velmi srdnatě popral s pravděpodobně nejvyšším základem jeho kariéry a vybojoval 8. místo a tak tři body pro tým.
Závěr dne doplnily již zmíněné štafety, tu na 4x100 m Hranice odběhly v sestavě Čech-Koutný-Orava-Vašíček na 10. místě. Na 4x400 m v hranickém podání na skvělém 5. místě doběhli borci v sestavě Vašíček-Koutný-Podjukl-Orava.
Nadšením a obětavostí hraničtí muži celkově skončili na místě sedmém - porazili je sice rivalové ze severní skupiny Přerov a Šternberk, ale nechali za sebou Otrokovice, Track&Field Brno a domácí Hodonín. Jak už bylo řečeno, na páté místo teoreticky bylo, čtvrté místo bylo až příliš daleko, ovšem místo sedmé v osmi lidech je skvělý výsledek.
Všem členům týmu je třeba poděkovat nejen za předvedené výkony v celé letošní sezóně pro tým, ale hlavně za pohodovou atmosféru a bojovnost. Když onu sestavu SK Hranice udrží i do příštího roku a případně ji lehce doplní sprinty a delšími tratěmi, tak mohou stejnou parádu předvádět na všech kolech. Plán do příští sezóny? Tak třeba okusit pocit z výhry alespoň v jednom kole, třeba na tom domácím, které se dosti pravděpodobně příští rok po rekonstrukci stadionu do Hranic vrátí. Díky a v roce 2023 na hranickém tartanu AHOJ!